II.6 Speciální školy

II.6.1 Charakteristika sítě

Speciální školy poskytují výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních.

II.6.1.1 Speciální základní školy, zvláštní školy a speciální předškolní zařízení

Ředitelství speciálních základních, zvláštních škol a speciálních předškolních zařízení škol (speciální střední školy jsou vykazovány v rámci středních škol) - mimo školy zřizované obcí, církví a soukromým zřizovatelem - podle okresů:

Okres Bruntál

1. Speciální škola, Bruntál, Rýmařovská 15

2. Zvláštní škola a Pomocná škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2

3. Zvláštní škola, Krnov, Hlubčická 11

4. Zvláštní škola, Moravský Beroun, Masarykova 357

5. Zvláštní škola, Rýmařov, Školní náměstí 1

Okres Frýdek-Místek

1. Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči a sluchu, Frýdek-Místek, 8. pěšího pluku 821

2. Speciální školy, Frýdek-Místek, Míru 1313

3. Speciální školy, Frýdek-Místek, Pionýrů 767

4. Speciální školy, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7

5. Speciální školy, Třinec, Jablunkovská 241

Okres Karviná

1. Speciální mateřská škola, Havířov, Mozartova 2

2. Speciální mateřská škola pro zrakově postižené děti, Karviná-Fryštát, K. Sliwky 620

3. Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849

4. Speciální základní škola Karviná-Lázně Darkov, Lázeňská 145

5. Zvláštní škola a Pomocná škola Bohumín-Nový Bohumín, Čáslavská 420

6. Zvláštní škola a Pomocná škola Český Těšín, Pražská 14

7. Zvláštní škola a Pomocná škola, Havířov-Město, Mánesova 1

8. Zvláštní škola a Pomocná škola, Karviná-Fryštát, Vydmuchov 1835

9. Zvláštní škola Karviná-Nové Město, Komenského 614

10. Zvláštní škola a Pomocná škola Orlová-Lutyně, Polní 963

Okres Nový Jičín

1. Speciální školy Nový Jičín

2. Speciální škola při Jodových sanatoriích Klimkovice, okres Nový Jičín

3. Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Kopřivnice, Sokolovská 406

4. Speciální škola pro žáky s více vadami - Dětské centrum, Kopřivnice, Bedřicha Smetany 1122

5. Speciální mateřská škola a Pomocná škola pro děti a žáky s více vadami - Dětské centrum, Nový Jičín, Komenského 64

6. Zvláštní škola Bílovec, okres Nový Jičín

7. Zvláštní škola Frenštát pod Radhoštěm, okres Nový Jičín

8. Zvláštní škola internátní Fulnek, okres Nový Jičín

9. Zvláštní škola Kopřivnice, okres Nový Jičín

10. Zvláštní škola Odry, okres Nový Jičín

11. Zvláštní škola Příbor, okres Nový Jičín

12. Zvláštní škola Studénka, okres Nový Jičín

Okres Opava

1. Speciální mateřská škola pro tělesně postižené děti, Opava, Elišky Krásnohorské 8

2. Základní škola pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči, Opava, Havlíčkova 1

3. Speciální školy při zdravotnických zařízeních, Opava, Olomoucká 88

4. Speciální školy pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12

5. Zvláštní škola, Hlučín, Gen. Svobody 8

6. Zvláštní škola, Opava, Dvořákovy sady 4

7. Zvláštní škola a Pomocná škola, Opava, Slezského odboje 5

8. Zvláštní škola internátní, Radkov-Dubová 141

9. Zvláštní škola internátní, Odborné učiliště a Praktická škola, Velké Heraltice, Opavská 1

10. Zvláštní škola a Pomocná škola, Vítkov, nám. J. Zajíce č.1

Statutární město Ostrava

1. Speciální škola a zařízení pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba, Spartakovců 1153

2. Speciální školy, Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a

3. Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19

4. Speciální mateřská škola při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Na Robinsonce 1646

5. Speciální mateřská škola při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Liptaňské nám. 890

6. Speciální mateřská škola při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, U Školky 1621

7. Zvláštní škola Ostrava-Slezská Ostrava, Těšínská 98

8. Zvláštní škola internátní, Ostrava-Slezská Ostrava, Na Vizině 28

9. Zvláštní škola, Ostrava-Vítkovice, Halasova 30

10. Zvláštní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942

11. Zvláštní škola, Ostrava-Přívoz, Ibsenova 36

12. Zvláštní škola, Ostrava-Hrabůvka, U Haldy 66

13. Zvláštní škola, Ostrava-Mariánské Hory, Karasova 6

14. Pomocná škola, Ostrava-Kunčice, Jeseninova 4

Pro potřeby této výroční zprávy jsou v následující části speciální školy rozčleněny podle názvů škol na speciální školy s jejich součástmi a samostatné zvláštní, případně pomocné školy. Toto členění odráží skutečnost, že speciální základní školy a speciální předškolní zařízení vzdělávají žáky a děti převážně se smyslovým a tělesným postižením, kdežto zvláštní školy umožňují vzdělávání především žákům s mentálním handicapem. Obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, vzhledem k nimž se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání, vychovává a vzdělává pomocná škola. Výchovně vzdělávací činnost je zaměřena především na vypěstování návyků sebeobsluhy a osobní hygieny, rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.

Tab.66 Speciální školy s jejich součástmi - dle názvů v síti škol

Okresy	Počet ředitelství	Jednotlivé součásti ředitelství									Celkem	Přepoč. počet učitelů
		MŠ	MŠ u zdr.zař.	ZvŠ	ZvŠ u zdr.zař.	ZŠ	ZŠ u zdr.zař.	PoŠ	PřS	PrŠ
		počty dětí
Bruntál	1			2*			1	2*			5	35,2
				216*			9	23*			248
Frýdek-Místek	5	1	2	5*			3	5*	2	2	18**	106,3
		23	35	432*			98	64*	15	29	667**
Karviná	4	4					1				5	36,7
		155					68				223
Nový Jičín	5	3	2	1	1		2	3	2		14	59,8
		63	22	120	12		87	54	17		375
Opava	4	1	1	2		3	2	2	1		12	72,7
		54	44	33		198	53	16	6		404
Ostrava	6	4	3	2		2	2	1	1		15	112,6
		192	62	157		133	92	29	15		680
Celkem	25	13	8	12	1	5	11	13	6	2	69**	423,3
		487	163	958	12	331	407	186	53	29	2597**

* K součástem přičteny 1 ZvŠ a 1 PoŠ ředitelství Dětský domov a Speciální školy, Vrbno pod Pradědem, nám Sv. Michala 17 a 1 ZvŠ a 1 PoŠ ředitelství Dětský domov se speciálními školami, Frýdek-Místek, Bruzovská 68, včetně počtu žáků. Ředitelství dětských domovů v počtu ředitelství speciálních škol vykázána nejsou.

** Do celkových počtů nezapočítány jako součásti 2 praktické školy a počty jejich žáků, uvedeny jen ilustrativně.

Tabulka zobrazuje počet speciálních škol (mimo speciální střední školy a samostatné zvláštní školy a pomocné školy) a speciálních předškolních zařízení podle ředitelství, jednotlivé součásti těchto ředitelství a jejich počty, počty žáků a dětí v součástech škol a zařízení a přepočtené počty učitelů speciálních škol a zařízení. Jsou zde zahrnuty speciální školy a speciální mateřské školy zřizované bývalými školskými úřady a MŠMT.

K součástem škol a počtu žáků v okresech Bruntál a Frýdek-Místek jsou přičteny i zvláštní a pomocná škola speciálních škol při dětských domovech ve Vrbně pod Pradědem a Frýdku-Místku, jejichž ředitelství jsou samostatně vykazovaná v počtu dětských domovů.

Speciální mateřské školy jsou zde vyčleněny z klasického systému předškolních zařízení. Poskytují péči (stejně jako speciální školy) dětem smyslově, tělesně, případně mentálně postiženým, dětem s vadami řeči a dětem s více vadami. Jsou-li zřízeny při zdravotnickém zařízení, věnují se pedagogičtí pracovníci těchto MŠ dětem nemocným nebo zdravotně oslabeným.

Výčet speciálních škol v Moravskoslezském kraji doplňují SOŠ a SOU pro tělesně postiženou mládež, Ostrava, OA a OA pro zrakově postiženou mládež, Opava (v tabulce neuvedeny). Tělesně a smyslově handicapovaná mládež může dále pokračovat ve středním vzdělání na klasických typech středních škol. Střední vzdělání žáků s mentálním postižením zabezpečují odborná učiliště a praktické školy. Počty žáků praktických škol jsou zde uvedeny jen ilustrativně. Do celkového počtu tito žáci zahrnuti nejsou, protože jsou vykazováni v tabulkách středních škol.

Přepočtené stavy pedagogů na speciálních školách a zařízeních se odvíjejí od jednotlivých typů a součástí těchto škol a zařízení.

Tab.67 Zvláštní školy - dle názvů v síti škol

Okresy	počet škol celkem	počet žáků celkem	z toho			přepoč. počet pedagogů	internát
			ZvŠ	PoŠ a př.st.	jiná souč.		počet	ubytovaní
Bruntál	4	293	233	15	45	36,2	0	0
Frýdek-Místek	0	0	0	0	0	0	0	0
Karviná	6	945	852	93	0	137,6	0	0
Nový Jičín	7	484	459	25	0	69,6	1	32
Opava	6	523	433	37	53	81,6	2	69
Ostrava	8	1131	957	88	86	150,9	2	55
Celkem	31	3376	2934	258	184	475,9	5	156

Tab.67 zobrazuje situaci v počtu samostatných zvláštních škol (nikoli částí speciálních škol) a počtu žáků do nich zařazených. Součástí většiny zvláštních škol jsou školy pomocné a přípravné stupně pomocných škol. Do jiných součástí škol jsou započítány děti přípravných tříd, žáci tříd základních škol pro děti s poruchami chování a děti mateřské školy a tříd základní školy při zdravotnickém zařízení. Nejsou zde uváděni žáci OU a PrŠ ředitelství ZvŠ internátní, OU a PrŠ, Velké Heraltice, Opavská 1.

Jediným okresem Moravskoslezského kraje, který nevykazuje žádné samostatné zvláštní školy, je okres Frýdek-Místek. Vzhledem k tomu, že tamější zvláštní školy zahrnovaly ve svých součástech nejen školy pomocné a přípravné stupně pomocných škol, ale rovněž školy praktické, byly přejmenovány a zařazeny mezi školy speciální.

II.6.1.2 Speciální základní školy, zvláštní školy a speciální předškolní zařízení zřizované církví, soukromou osobou nebo obcí

Tab.68 Počty škol a zařízení - ředitelství

Okresy	celkem	speciální školy			ZvŠ a PoŠ			speciální MŠ a PoŠ
		církevní	soukromé	obecní	církevní	soukromé	obecní	církevní	soukromé	obecní
Bruntál	3				1		1			1
Frýdek-Místek	5			1		1			2	1
Karviná	1								1
Nový Jičín	0
Opava	0
Ostrava	5		3		1	1
Celkem	14	0	3	1	2	2	1	0	3	2

Tab.69 Počty dětí

Okresy	celkem	speciální školy			ZvŠ a PoŠ			speciální MŠ a PoŠ
		církevní	soukromé	obecní	církevní	soukromé	obecní	církevní	soukromé	obecní
Bruntál	59				13		32			14
Frýdek-Místek	154			54		27			62	11
Karviná	20								20
Nový Jičín	0
Opava	0
Ostrava	282		222		11	49
Celkem	515	0	222	54	24	76	32	0	82	25

Uvedené počty škol a počty žáků a dětí ve školách a předškolních zařízeních dokumentují, že v rámci Moravskoslezského kraje se objevuje možnost vybrat si z různorodé nabídky speciálních, zvláštních a pomocných škol a speciálních předškolních zařízení různých zřizovatelů.

II.6.2 Hodnocení Českou školní inspekcí

Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání

Zvláštní školy

• Ve zvláštních školách je vyučováno dle platných učebních dokumentů, které jsou plněny. V jednom případě bylo zjištěno nerespektování schválených učebních plánů. Mezi jednotlivými ročníky je zajištěna kontinuita výuky.

• Pro těžce postižené žáky s mentálním nebo kombinovaným postižením jsou zpracovávány individuální výchovně vzdělávací plány, ve školách, kde je i rehabilitační zařízení, zdravotně rehabilitační plány. Při tvorbě těchto plánů spolupracují se speciálními pedagogy rehabilitační pracovníci a pracovníci SPC pouze tam, kde jsou tato zařízení součástí škol.

• Vyučovací hodiny ve zvláštních školách byly strukturovány s ohledem na kratší a nižší koncentraci pozornosti žáků. I při využívání rozmanitých vyučovacích metod byl s malými výjimkami uplatňován zažitý stereotyp hodin. Skupinová práce a aktivizující formy výuky byly uplatňovány převážně v nižších ročnících.

• Průběh výuky vyšších ročníků je stále negativně ovlivňován vysokou absencí žáků, problémy s návy­kovými látkami, nekázní a nezájmem o vzdělávání.

• Vyučující vhodně využívali vstupní motivace, dominantním činitelem ve výuce jsou odborné znalosti a praktické dovednosti vyučujících. Nesplnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti u části vyučujících se na úrovni výuky výrazně neprojevilo. Hodnocení bylo zaměřeno na motivační funkci pozitivního hodnocení.

• Interakce a komunikace mezi žáky a vyučujícími je založena na dodržování pravidel slušného chování a respektování osobnosti žáka. Komunikace byla vstřícná a rozvíjející, byl dán dostatečný prostor pro vyjádření vlastních názorů žáků. Vyučující dbali na úroveň grafických záznamů a verbálních projevů žáků.

• Úroveň výuky českého jazyka, matematiky a pracovního vyučování je v převážné míře velmi dobrá.

• V českém jazyce je znalost předmětu negativně ovlivňována dvojjazyčnou výchovou žáků romského etnika, nezájmem o předmět, nízkou vyjadřovací schopností a komunikačních dovedností všech žáků.

• Ve specializovaných třídách pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení vyučující vesměs prokázali znalost speciálních reedukačních postupů a speciálních metod, při zjišťování úrovně vědomostí a dovedností volili učitelé z převážné části druhy a formy zkoušení, které odpovídaly schopnostem žáků, na něž porucha nemá negativní vliv.

Speciální mateřské školy

• Ve speciálních mateřských školách probíhá výuka kolektivním způsobem s individuálně zadávanými úkoly. Jednotlivé fáze výuky jsou časově omezeny s důrazem na soustavné opakování a procvičování. Jsou uplatňovány různé formy a metody práce. Vše je uskutečňováno hravou formou s častým střídáním poloh, podnětných situací, preferováním jednoduchých manipulačních činností.

• Ve speciálních mateřských školách jsou z větší části nekomunikující děti s omezenými pohybovými schopnostmi, které zde byly vřazeny ze zrušených rehabilitačních tříd. Při práci s těmito dětmi se uplatňují nové formy jak pohybového rozvoje, tak i neverbální komunikace a taktilní stimulace celého těla.

• Volené motivace vycházely zejména z daného týdenního námětu, byly aktivizující, účinné a emotivně působivé. Hodnocení výkonu dětí bylo pozitivně laděné, učitelky dovedly ocenit snahu a pokrok a tím posilovat jistotu dětí v jejich rozhodování. Odpovídajícím způsobem byly u dětí upevňovány a prověřovány získané poznatky, dovednosti a návyky.

• Interakce a komunikace v mateřské škole je výrazně pozitivní. Dohodnutá pravidla jsou předem známa a akceptovaná. Děti mají možnost vyjádřit své myšlenky. V průběhu dne je podporován nejen rozvoj kognitivních funkcí, ale i komunikativních a jazykových, ve kterém nepřevládá manipulativní vedení.

• Úroveň výchovně vzdělávací činnosti ve speciálních MŠ byla hodnocena jako velmi dobrá.

Speciální základní školy

• Ve speciálních základních školách (pro sluchově postižené a zrakově postižené) je vyučováno dle platných učebních dokumentů, které jsou plněny. Plánování výuky vychází z učebních osnov realizovaných vzdělávacích programů. V souladu s učebními osnovami byly pro některé žáky jsou zpracovány individuální plány. Náplň učiva a výukové cíle jsou stanoveny s ohledem na stupeň postižení žáků ve třídě.

• Všechny navštívené školy mají vypracovány přehledné a funkční tematické plány. Kontinuita výuky předmětů v jednotlivých ročnících je zajištěna, obsahová duplicita nebyla zjištěna.

• Organizace vyučovacích hodin byla promyšlená a jednotlivé výukové postupy byly metodicky provázány. Celková organizace výuky umožňovala žákům pracovat individuálním tempem, prostor k procvičování učiva byl dostatečný.

• Bylo využíváno rozmanitých vyučovacích metod podporujících zapamatování učiva a vedoucích ke kompenzaci poruchy. Učitelé využívali ve velké míře pomůcek, ve všech hodinách byl čas efektivně využíván.

• Žáci byli kontrolováni, opravováni, mohli si zpětně porovnat výsledky své práce. V procesu výuky byly vytvořeny i možnosti pro alternativní způsoby řešení zadaných úkolů.

• Zahájení vyučovacích hodin a seznámení žáků s vyučovacím cílem mělo výrazně motivující charakter. Motivace probíhala i v průběhu vyučování.

• Analýza chyb byla prováděna po ukončení každého písemného i verbálního projevu. Vyučující sledovali zpětnou vazbu, vypovídající o pochopení a osvojení probíraného učiva. Byly respektovány všechny  didaktické zásady. Hodnocení bylo většinou pozitivní s výrazným motivačním akcentem.

• Ve třídách sluchově postižených žáků probíhala výuka formou totální komunikace. U žáků nedoslýchavých převládala orální metoda, u těžkých sluchových vad znakový jazyk. Použití komunikační metody se rozlišovalo i uvnitř každé třídy, podle individuálních možností žáků. Plně byly respektovány možnosti žáků a jejich rodinné prostředí. Žáci z neslyšících rodin komunikovali jen znakovým jazykem. To se projevovalo i ve vzájemné toleranci a ve vztazích. Žáci používající orální metodu s neslyšícími spolužáky znakují. Vyučující dbali na správnou artikulaci a současně na správné tvary znaků.

• Kromě ILP a individuální tyflopedické péče je ve třídách zrakově postižených žáků nacvičována prostorová orientace a samostatný pohyb u nevidomých žáků. Ve většině sledovaných hodin probíhala velmi dobrá vzájemná komunikace učitelů se žáky, byly průběžně rozvíjeny komunikační dovednosti. Verbální i neverbální projev učitelů byl na velmi vynikající úrovni. Žáci spontánně komunikovali s vyučujícími.

• Úroveň výuky českého jazyka a matematiky je hodnocena jako vynikající.

Podmínky vzdělávání

• Všechny hospitované speciální základní, zvláštní a speciální mateřské školy měly zpracovány dlouhodobé koncepce, které vycházely z dobré znalosti prostředí. Některé školy měly koncepce zpracovány formou projektů. Na dlouhodobé koncepční úkoly navazují úkoly v celoročních plánech škol.

• Všechny školy mají vypracován minimální preventivní program zaměřený na primární prevenci a zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům. Většina škol však zatím nezareagovala na nový pokyn k prevenci sociálně patologických jevů platný od 1. ledna 2001.

• Pravidla provozu škol jsou ve všech speciálních školách vymezena organizačním řádem, jehož součástí jsou zásady rozdělení pravomocí. Organizace výchovně vzdělávacího procesu i provozu škol má vesměs jasně stanovená pravidla.

• Operativnost řízení některých zvláštních škol a odborných učilišť při SOU nemá prokazatelnou návaznost na plánování a kontrolu jednotlivých činností, zejména v oblasti pedagogické, řada ředitelů soustřeďuje většinu své činnosti do oblasti ekonomické.

• Ve všech školách jsou stanovena kritéria pro nadtarifní složky platu, ale v některých školách systém morálního a hmotného stimulování pracovníků nevychází z pravidelného hodnocení, plnění stanovených kritérií není doloženo.

• Ve čtyřech zvláštních školách byly zaznamenány špatné vztahy mezi vedením školy a pracovníky školy s negativním dopadem na průběh výchovně vzdělávacího procesu. Řízení těchto škol je direktivní, možnost diskuse je minimální.

• Kontrolní činnost byla vesměs více zaměřena na provoz školy, méně na výchovně vzdělávací proces. Záznamy o provedených hospitacích jsou vedeny u všech škol, v zápisech z pedagogických rad u poloviny škol chybějí analýzy výsledků kontrol.

• Personální podmínky ve většině sledovaných speciálních školách jsou velmi dobré, ve městech lepší než v okrajových lokalitách, kde jsou problémy se získáváním speciálních pedagogů a převažují učitelské sbory s vyšším věkovým průměrem.

• Ve všech školách jsou učitelé, kteří mají zájem doplnit si své vzdělání studiem speciální pedagogiky. Opakovaně se hlásí ke studiu na vysokých školách, jejich žádosti jsou zamítány pro velký počet uchazečů.

• Ve školách s integrovanými žáky a speciálních školách pro žáky s tělesným nebo kombinovaným postižením vykonávají pomocné činnosti ve vyučovacím procesu pod dozorem speciálního pedagoga osobní asistenti, pomocné vychovatelky a civilní vojenská služba. Jsou nápomocni i při stolování, osobní hygieně, sebeobsluze a přepravě imobilních žáků.

• Ve zvláštních školách, kde je větší počet romských žáků, přibývají romští asistenti, kteří pomáhají pedagogům ve vlastní výchovně vzdělávací činnosti při komunikaci s romskými žáky, při odstraňování výchovných a vzdělávacích obtížích, při mimotřídních a mimoškolních činnostech a především při spolupráci s rodiči žáků a romskou komunitou v místě školy.

• Materiálně technické podmínky škol byly až na malé výjimky velmi dobré. Školy se cíleně zaměřují na nákupy speciálních, kompenzačních pomůcek, didaktické techniky a PC se speciálními výukovými programy, které pomáhají při realizaci výuky.

• Ve školách jsou odpovídající prostorové podmínky, třídy jsou funkčně zařízeny, kapacitou odpovídají hygienickým i pedagogickým podmínkám. Pouze v menších obcích jsou některé školy, které mají stísněné prostorové podmínky a ve třídách jsou vyučováni žáci více ročníků. Počty žáků v odůvodněných případech překračují stanovenou kapacitu naplněnosti tříd.

• Osm inspektovaných škol nemá vlastní tělocvičnu.

• Ve všech zvláštních školách je naprostý nedostatek materiálu pro výuku pracovního vyučování.

Podstatná pozitiva

• Ve školách s žáky se středně těžkým a těžším mentálním postižením se uplatňují nové a účinnější formy výuky, pohybového rozvoje i neverbální komunikace.

• Ve všech školách je oblast výchovného působení zaměřena i na prevenci zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů.

• Zvyšují se počty osobních a romských asistentů ve školách.

• Prostory navštívených škol působí velmi dobrým estetickým dojmem.

• Zlepšila se kvalita vybavenosti škol didaktickou technikou.

• Zvyšuje se počet škol s bezbariérovým přístupem.

Podstatná negativa

• Vysoká absence žáků vyšších ročníků zvláštních škol, nezájem o vzdělávání ze strany žáků i rodičů.

• Vysoký věkový průměr pedagogických kolektivů.

• Nedostatky v kontrolní činnosti škol ve výchovně vzdělávací práci.

• Přeřazování žáků vyšších ročníků ZŠ do ZvŠ, často jsou důvodem poruchy chování a doporučení SPC indikují spíše "sociální debilitu", ne mentální retardaci.

• Vzrůstající agresivita a "neslušné chování"žáků ve škole, nárůst deliktů mimo školu.

• Faktická nemožnost dálkového studia speciální pedagogiky.

Tendence

• Otázka budoucího postavení zvláštních škol ve školské soustavě vedla ke zvýšené nervozitě pracovníků škol.

• Neustále vzrůstá věkový průměr učitelských sborů.

• Se všeobecným snižováním počtu žáků se zvláštní školy orientují na vzdělávání žáků s těžším zdravotním a kombinovaným postižením. Důsledkem této orientace jsou vzrůstající nároky na odborné znalosti pedagogů, jejich metodickou připravenost a tlak na jejich další vzdělávání.

• Všechny školy věnují velkou pozornost výchově a vzdělávání žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Tab.70 Celkové hodnocení výsledků inspekcí ve speciálních školách ve školním roce 2000/2001

Sledovaný ukazatel	Hodnocení předškolních zařízení na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Výsledky inspekcí (v %)	22,6	70,9	6,5	0,0	0,0

Tab.71 Struktura a popis hodnotící stupnice

Stupeň	Legenda	Širší slovní hodnocení
1	Vynikající	Zcela mimořádný, příkladný
2	Velmi dobrý	Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň
3	Dobrý	Negativa a pozitiva téměř v rovnováze, průměrná úroveň
4	Ještě vyhovující	Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa
5	Nevyhovující	Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího procesu

II.6.3 Významné jevy a trendy

• Stejně jako v ostatních typech škol dochází i ve speciálním školství k úbytku žáků. Patrný je zejména pokles žáků ve zvláštních školách. Do budoucna, nepostaví-li nový školský zákon speciální školství do jiné roviny, bude nutno tuto situaci řešit optimalizací sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení.

• Pozitivním rysem, jak konstatují inspekční zprávy, se jeví zvyšující se pozornost výchově a vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí prostřednictvím narůstajícího počtu vychovatelů - asistentů učitele především ve třídách zvláštních škol. Zvyšují se i počty osobních asistentů žáků s kombinovanými vadami.

• Zlepšuje se materiálně technické vybavení škol od nákupu speciálních kompenzačních pomůcek až po budování učeben s výpočetní technikou.

• Problémem zůstává vyšší věkový průměr pedagogických kolektivů a ztížené možnosti studia speciální pedagogiky na vysokých školách.

• Dalším problémem, jenž se začíná projevovat v současné době, jsou ubytovací zařízení zvláštních škol internátních, na která jsou vřazovány vyšší počty svěřenců s nařízenou ústavní výchovou.